Nápady a čistě osobní postřehy (nejen) pro začínající lektory angličtiny
- Jak rozehrát a namotivovat nový kurz
- Jak efektivně odučit bez nakopírovaných materiálů
- Jak si ulehčit přípravy do hodin
- Věčné téma věčných začátečníků, pasivní angličtináři apod.
- Klasika - mluvit, mluvit, mluvit
- atd.
ÚVOD
Dnes je s angličtinou ve styku téměř každý, od batolete po seniora. K lektorství jsem se dostala v době, kdy první edice
Headway působila mezi hrstkou sterilních jazykových učebnic jako belgická čokoláda mezi prošlými tatrankami, a dodnes se pohybuji, téměř bez výjimky, v komerční sféře.
Asi jako každý lektor si ráda zapisuji vtipné hlášky studentů. Vedle nich i různé postřehy z hodin, kterých se za posledních pár let nastřádalo tolik, až se zformovaly v tyto kapitoly. V nich pochopitelně nemám v nejmenším úmyslu rozvádět žádné metodiky ani teorie, pouze se podělit o své praktické zkušenosti a třeba inspirovat právě začínající angličtináře, kteří podobně jako tehdy já mají potřebu se ve svých profesních začátcích o něco opřít.
Je moje výuka dostatečně živá? Dokážu nový kurz správně rozehrát? Nespočívá můj výkon v hodině spíše v zahlcení studentů nakopírovanými materiály?
Nabízím lektorům nápady, jak si ulehčit přípravy do hodin, jak vést kurzy časově i materiálně efektivně, zkrátka čistě osobní postřehy, jak si koneckonců v drtivé konkurenci udržet nejen stálou klientelu, ale i svěží mysl a nadhled.